TRÉNINK

3. 3. 2025
efia-bloudivy-nerv.jpg

Bloudivý nerv a imunita?

Bloudivý nerv je nezbytný pro udržení imunitního systému pod kontrolou. Existuje úzká souvislost mezi chronickým stresem, fungováním imunity a zánětem. Stručně řečeno, krátkodobá aktivace sympatického nervového systému uvolňuje kortizol a pomáhá udržovat imunitní systém v rovnováze. Naopak dlouhodobý stres imunitu potlačuje. Aktivace bloudivého nervu udržuje imunitní systém pod kontrolou a uvolňuje řadu hormonů a enzymů jako je acetylcholin a oxytocin. To má za následek snížení zánětu, zlepšení paměti a pocit relaxace.

Vagový tonus

Bloudivý nerv ovlivňuje naše dýchání, trávící funkce a srdeční frekvenci. Čemu ale musíme věnovat zvláštní pozornost je tzv. vagový tonus. Jde o vnitřní biologický proces představující činnost bloudivého nervu. Zvýšení tonu bloudivého nervu aktivuje parasympatikus a tělo se tak dokáže po stresu rychleji uvolnit. V roce 2010 vědci objevili pozitivní zpětnou vazbu mezi vysokým tonem vagu, pozitivními emocemi a dobrým fyzickým zdravím. Jinými slovy, čím více zvýšíte svůj vagový tonus, tím více se zlepší vaše fyzické a duševní zdraví a naopak. (1)

„Je to skoro jako jin a jang. Vagová reakce snižuje stres. Snižuje nám srdeční tep a krevní tlak. Mění funkci určitých částí mozku, stimuluje trávení, všechny ty tělesné děje, které se odehrávají, když jsme uvolnění. “

— Dr. Mladen Golubic, MD, lékařský ředitel Clevelandské kliniky

Velmi zajímavým faktem také je, že studie dokonce prokázaly přenos vagového tonu z matky na dítě. Matky, které jsou během těhotenství depresivní, úzkostné a často nahněvané, mají nižší vagovou aktivitu. Jakmile své dítě porodí, novorozenec má také nízkou vagovou aktivitu a nízké hladiny hormonu dopaminu. (2,3,4)

Vagový tonus lze změřit sledováním určitých biologických procesů jako je srdeční frekvence, frekvence dýchání a variabilita srdeční frekvence, tzv. HRV. Když je variabilita srdeční frekvence vysoká, vagový tonus je také vysoký. Dochází tedy ke korelaci. (5,6,7)

Již bylo prokázáno, že stimulace bloudivého nervu a zvýšení tonusu vagu pomáhá léčit širokou škálu mozkových a duševních onemocnění, mezi které patří:

  • Deprese
  • Úzkostné poruchy
  • Alzheimerova choroba
  • Migrény
  • Fibromyalgie
  • Autismus
  • Tinnitus
  • Závislosti
  • Poruchy paměti
  • Roztroušená skleróza
  • Obsedantně kompulzivní porucha
  • Mozková traumata
  • Chronický únavový syndrom

Pro jedince s depresí, kteří nereagují na konvenční léčbu, dokonce FDA schválil chirurgicky implantované zařízení, které periodicky stimuluje bloudivý nerv – s velmi dobrými výsledky.(8,9,10)

Skvělou zprávou je, že lze stimulovat bloudivý nerv také přirozenou cestou.

Vystavujte se chladu

Bylo prokázáno, že akutní vystavení se chladu aktivuje nervus vagus a aktivuje také cholinergní neurony prostřednictvím jeho drah.(11) Pravidelné otužování snižuje přehnanou aktivitu sympatiku a zvyšuje aktivitu parasympatiku.(12) Existuje mnoho způsobů, jak se chladu vystavit. Můžete nejprve začít tím, že si oblečete o vrstvu méně než jste za chladnějších teplot zvyklí. Poté můžete zařadit studené sprchy. Zkuste další sprchu zakončit 30 sekundami studené vody a uvidíte, jak se budete cítit. Poté můžete časové úseky postupně prodlužovat. Efektivní jsou také ponory obličeje do ledové vody a ledové obklady.

Hluboké a pomalé dýchání

Většina lidí se každou minutu nadechne 10x až 14x. Zkuste si vědomě několikrát denně své dýchání uvědomit a snížit počet nádechů na 5-6. Docílíte toho tak, že se usadíte do pohodlné narovnané pozice nebo si lehnete na záda a začnete se pomalu 5 sekund nadechovat do bránice, oblast břicha by se měla rozšiřovat ven a do stran. Poté opět pomalu 5-6 sekund vydechujte, dlouhý výdech je klíčový pro stimulaci bloudivého nervu. Dýchejte takto 5-10 minut. Jedná se o skvělý způsob, jak se zbavit napětí a stresu a lze jej praktikovat kdekoliv. Bylo také prokázáno, že hluboké a pomalé dýchání snižuje úzkost a zvyšuje aktivaci parasympatiku skrze působení na bloudivý nerv. (13,14)

Zpěv, ohmování, kloktání

Vydáváním těchto zvuků aktivujeme hlasivky a svaly zadní části krku, které jsou s bloudivým nervem propojené, což vede ke zvýšení variability srdeční frekvence a vagového tonusu. (15)

Jóga a Tai Chi

Jedná se o relaxační techniky pro tělo i mysl, které skvěle stimulují bloudivý nerv a zvyšují parasympatikus. Studie prokázaly, že jóga zvyšuje hladiny GABA jakožto neurotransmiteru navozující pocity klidu. Vědci se domnívají, že se tak děje díky stimulaci vagových aferentů. (16,17,18,19) Tai chi působí velice podobně. Bylo také prokázáno, že tai chi zvyšuje variabilitu srdeční frekvence.(20)

Omega 3 mastné kyseliny

Omega 3 jsou naprosto nezbytné pro správné fungování nervového systému a mozku. Pravidelná konzumace omega 3 snižuje tepovou frekvenci, zvyšuje variabilitu tepové frekvence a zvyšují aktivitu vagového tonu.(21,22,23,24). Dopřejte si ve svém jídelníčku kvalitní tučné ryby nebo zařaďte čistý rybí olej v rámci suplementace.

Cvičení

Nejenže má fyzická aktivita pozitivní vliv na mozkový růstový hormon, mitochondrie a pomáhá zvrátit kognitivní úpadky, ale pravidelná fyzická aktivita stimuluje bloudivý nerv. To vysvětluje, proč je pohyb tak moc důležitý pro náš mozek a mentální zdraví.(25) Najděte si sport nebo cvičební rutinu, která vás bude bavit, a zároveň ji dokážete provozovat konzistentně.

Masáže

Výzkumy ukazují, že masáže mohou stimulovat bloudivý nerv a zvýšit aktivitu bloudivého nervu .(26,27) Existují specifické oblasti těla, kterou lze nerv stimulovat. Například masáže chodidel (reflexní terapie) nebo masáže karotického sinu (oblast pravé strany krku).

Socializace a smích

Pozitivní sociální vazby zlepšují vagový tonus a zvyšují pozitivní emoce. (28,29) Sociální interakce pozitivního charakteru jsou často spojené se smíchem, který nejenže vyplavuje hormony štěstí, ale také zvyšuje variabilitu srdeční frekvence.(30)

Adaptogeny

Existuje mnoho druhů adaptogenů, které pomáhají uzdravovat a zlepšovat aktivitu bloudivého nervu, právě skrze pozitivní účinky na nervový systém. (31) Podrobně jsme se jim věnovali již v předchozích článcích.

Závěr

Optimální aktivita bloudivého nervu je stěžejní pro udržení mentálního zdraví. Stimulací bloudivého nervu můžete svému tělu poslat zprávu, že je čas se uvolnit a zbavit stresu, což vede k dlouhodobému zlepšení nálady, pohody a odolnosti.

Autorka článku: Lucie Kokyová

Zdroje:

(1) Kok, B. E., Coffey, K. A., Cohn, M. A., Catalino, L. I., Vacharkulksemsuk, T., Algoe, S. B., Brantley, M., & Fredrickson, B. L. (2013). How Positive Emotions Build Physical Health: Perceived Positive Social Connections Account for the Upward Spiral Between Positive Emotions and Vagal Tone. Psychological Science, 24(7), 1123-1132. https://doi.org/10.1177/0956797612470827

(2) Field T, Diego M, Hernandez-Reif M, Schanberg S, Kuhn C, Yando R, Bendell D. Pregnancy anxiety and comorbid depression and anger: effects on the fetus and neonate. Depress Anxiety. 2003;17(3):140-51. doi: 10.1002/da.10071. PMID: 12768648.

(3) Field T, Diego M, Hernandez-Reif M, Salman F, Schanberg S, Kuhn C, Yando R, Bendell D. Prenatal anger effects on the fetus and neonate. J Obstet Gynaecol. 2002 May;22(3):260-6. doi: 10.1080/01443610220130526. PMID: 12521495.

(4) Field T, Diego M. Vagal activity, early growth and emotional development. Infant Behav Dev. 2008 Sep;31(3):361-73. doi: 10.1016/j.infbeh.2007.12.008. Epub 2008 Mar 4. PMID: 18295898; PMCID: PMC2556849.

(5) http://circ.ahajournals.org/content/118/8/863.long

(6) https://en.wikipedia.org/wiki/Heart_rate_variability

(7) https://en.wikipedia.org/wiki/Vagal_tone

(8) https://www.webmd.com/depression/vagus-nerve-stimulation#1

(9) O’Reardon JP, Cristancho P, Peshek AD. Vagus Nerve Stimulation (VNS) and Treatment of Depression: To the Brainstem and Beyond. Psychiatry (Edgmont). 2006 May;3(5):54-63. PMID: 21103178; PMCID: PMC2990624.

(10) https://www.sciencedaily.com/releases/2016/02/160204111728.htm

(11) Yuan PQ, Taché Y, Miampamba M, Yang H. Acute cold exposure induces vagally mediated Fos expression in gastric myenteric neurons in conscious rats. Am J Physiol Gastrointest Liver Physiol. 2001 Aug;281(2):G560-8. doi: 10.1152/ajpgi.2001.281.2.G560. PMID: 11447037; PMCID: PMC8086409.

(12) Mäkinen TM, Mäntysaari M, Pääkkönen T, Jokelainen J, Palinkas LA, Hassi J, Leppäluoto J, Tahvanainen K, Rintamäki H. Autonomic nervous function during whole-body cold exposure before and after cold acclimation. Aviat Space Environ Med. 2008 Sep;79(9):875-82. doi: 10.3357/asem.2235.2008. PMID: 18785356.

(13) https://www.npr.org/2010/12/06/131734718/just-breathe-body-has-a-built-in-stress-reliever

(14) https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1155/2013/743504

(15) Vickhoff B, Malmgren H, Aström R, Nyberg G, Ekström SR, Engwall M, Snygg J, Nilsson M, Jörnsten R. Music structure determines heart rate variability of singers. Front Psychol. 2013 Jul 9;4:334. doi: 10.3389/fpsyg.2013.00334. Erratum in: Front Psychol. 2013 Sep 05;4:599. doi: 10.3389/fpsyg.2013.00599. PMID: 23847555; PMCID: PMC3705176.

(16) Streeter CC, Whitfield TH, Owen L, Rein T, Karri SK, Yakhkind A, Perlmutter R, Prescot A, Renshaw PF, Ciraulo DA, Jensen JE. Effects of yoga versus walking on mood, anxiety, and brain GABA levels: a randomized controlled MRS study. J Altern Complement Med. 2010 Nov;16(11):1145-52. doi: 10.1089/acm.2010.0007. Epub 2010 Aug 19. PMID: 20722471; PMCID: PMC3111147.

(17) Lee MS, Huh HJ, Kim BG, Ryu H, Lee HS, Kim JM, Chung HT. Effects of Qi-training on heart rate variability. Am J Chin Med. 2002;30(4):463-70. doi: 10.1142/S0192415X02000491. PMID: 12568274.

(18) Khattab K, Khattab AA, Ortak J, Richardt G, Bonnemeier H. Iyengar yoga increases cardiac parasympathetic nervous modulation among healthy yoga practitioners. Evid Based Complement Alternat Med. 2007 Dec;4(4):511-7. doi: 10.1093/ecam/nem087. PMID: 18227919; PMCID: PMC2176143.

(19) Nemeroff CB, Mayberg HS, Krahl SE, McNamara J, Frazer A, Henry TR, George MS, Charney DS, Brannan SK. VNS therapy in treatment-resistant depression: clinical evidence and putative neurobiological mechanisms. Neuropsychopharmacology. 2006 Jul;31(7):1345-55. doi: 10.1038/sj.npp.1301082. Epub 2006 Apr 19. Erratum in: Neuropsychopharmacology. 2006 Oct;31(10):2329. PMID: 16641939.

(20) Chang RY, Koo M, Yu ZR, Kan CB, Chu IT, Hsu CT, Chen CY. The effect of t’ai chi exercise on autonomic nervous function of patients with coronary artery disease. J Altern Complement Med. 2008 Nov;14(9):1107-13. doi: 10.1089/acm.2008.0166. PMID: 18991518.

(21) Christensen JH. Omega-3 polyunsaturated Fatty acids and heart rate variability. Front Physiol. 2011 Nov 16;2:84. doi: 10.3389/fphys.2011.00084. PMID: 22110443; PMCID: PMC3217222.

(22) O’Keefe JH Jr, Abuissa H, Sastre A, Steinhaus DM, Harris WS. Effects of omega-3 fatty acids on resting heart rate, heart rate recovery after exercise, and heart rate variability in men with healed myocardial infarctions and depressed ejection fractions. Am J Cardiol. 2006 Apr 15;97(8):1127-30. doi: 10.1016/j.amjcard.2005.11.025. Epub 2006 Mar 3. PMID: 16616012.

(23) Singer P, Shapiro H, Theilla M, Anbar R, Singer J, Cohen J. Anti-inflammatory properties of omega-3 fatty acids in critical illness: novel mechanisms and an integrative perspective. Intensive Care Med. 2008 Sep;34(9):1580-92. doi: 10.1007/s00134-008-1142-4. Epub 2008 May 7. PMID: 18461305.

(24) Skulas-Ray AC, Kris-Etherton PM, Harris WS, West SG. Effects of marine-derived omega-3 fatty acids on systemic hemodynamics at rest and during stress: a dose-response study. Ann Behav Med. 2012 Dec;44(3):301-8. doi: 10.1007/s12160-012-9393-2. PMID: 22865498; PMCID: PMC3653417.

(25) Wang Y, Kondo T, Suzukamo Y, Oouchida Y, Izumi S. Vagal nerve regulation is essential for the increase in gastric motility in response to mild exercise. Tohoku J Exp Med. 2010 Oct;222(2):155-63. doi: 10.1620/tjem.222.155. PMID: 20948179.

(26) Field T, Diego M, Hernandez-Reif M. Potential underlying mechanisms for greater weight gain in massaged preterm infants. Infant Behav Dev. 2011 Jun;34(3):383-9. doi: 10.1016/j.infbeh.2010.12.001. Epub 2011 May 13. PMID: 21570125; PMCID: PMC3133856.

(27) Field T, Diego M, Hernandez-Reif M. Preterm infant massage therapy research: a review. Infant Behav Dev. 2010 Apr;33(2):115-24. doi: 10.1016/j.infbeh.2009.12.004. PMID: 20137814; PMCID: PMC2844909.

(28) Kok BE, Coffey KA, Cohn MA, Catalino LI, Vacharkulksemsuk T, Algoe SB, Brantley M, Fredrickson BL. How positive emotions build physical health: perceived positive social connections account for the upward spiral between positive emotions and vagal tone. Psychol Sci. 2013 Jul 1;24(7):1123-32. doi: 10.1177/0956797612470827. Epub 2013 May 6. Erratum in: Psychol Sci. 2016 Jun;27(6):931. doi: 10.1177/0956797616647346. PMID: 23649562.


24. 2. 2025
Kemp18-5-den.jpeg

Většina rodičů se domnívá, že individuální trénink je nejlepší a nejefektivnější možnou formou přípravy jejich dítěte. Samozřejmě, zčásti je na tom mnoho pravdy, ale neplatí to za všech okolností, pro všechny věkové kategorie i veškeré etapy sportovní přípravy. Zejména pro začátečníky, jak již bylo zmíněno v předešlých kapitolkách, je skupinový trénink mnohem vhodnější i výhodnější (a to nejen po finanční stránce).

Pojem individuální trénink chápeme jako trénink jednoho hráče s trenérem, eventuálně dvou hráčů řízený trenérem, který aktivně do hry nezasahuje. Tato druhá forma nepřichází v úvahu v případě začátečníků. Z jednoduchého důvodu – dva začátečníci si spolu nezahrají. Navíc, cílem trenéra je naučit děti správnou techniku, což je dlouhodobý proces. Obecně vzato, až do 13. roku věku dítěte se neustále „piluje“ a cizeluje technika úderů.

Individuální trénink je nejprospěšnější a nejpotřebnější na úrovni hráčů, kteří již dokážou udržet míček ve hře z dobře nahraných míčů, ale sami nejsou ještě mezi sebou schopni hrát. Samostatný trénink nejlépe slouží k plnění těchto úkolů:

oprava chyb;
zvyšování jistoty;
stimulování a zvýšení motivace hráče; aplikace moderních metod tréninku; zdokonalování hráčových slabších úderů.

Samotný trénink zpravidla probíhá tak, že trenér hraje opakovaně údery s hráčem. Sám stojí blíž k síti a vrací míčky volejem, což má řadu výhod:

míč je kratší dobu ve vzduchu a tréninková jednotka je tím intenzivnější; trenér je blíž hráči a lépe kontroluje jeho údery a postavení;
míče brané z volejů jsou pro začátečníky méně obtížné;
z menší vzdálenosti může trenér přesněji nahrávat;

hra volejů klade menší nároky na pohyb trenéra.
Rovněž je možné použít herní cvičení s nahrávacím košem míčků nebo nahrávacím strojem. Zejména pro techniku úderů jsou tyto formy „drilového“ tréninku velice potřebné. Jejich velkou nevýhodou je – zvláště u dětských svěřenců – poměrná jednotvárnost a nezáživnost. Dětské tréninkové hodiny se proto snažíme zpestřit využitím různých pomůcek (terče) či kombinací se soutěživě hravou formou trénování. I z důvodů dětské pozornosti a soustředění dbáme na to, aby byl trénink dostatečně pestrý a záživný.

Možný průběh jednotky individuálního tréninku

úvod, nástup, představení hodiny;
rozcvičení a zhodnocení;
ukázka a vysvětlení dovedností;
předvedení cviku (drilu), který bude náplní jednotky; provádění drilového cviku;

pozorování – zpětná vazba kvalit a dovedností;
herní situace formou atraktivních soutěží;
vychladnutí, protažení, zhodnocení;
doporučení ke zhodnocení a příprava na příští tréninkovou jednotku.

Ukázka úderů

Přísloví, že „ukázka je víc než tisíc slov“ platí i v tenisové přípravě. Trenér musí být schopen předvést svěřenci vzornou a jasnou vizuální ukázku požadovaného úderu. Při takové úderové demonstraci je třeba dodržovat několik následujících doporučovaných zásad:

před zahájením samotné demonstrace důkladně vysvětlit, proč je takové hraní úderů nezbytné a jak všechny jeho fáze využít;

celou ukázku převádět velice jasně, čitelně a pomalu;

předvést nejprve celý úder a potom ho rozfázovat do jednotlivých částí;

identifikovat a demonstrovat relace míče, rakety a těla; zabezpečit, aby svěřenec ukázku důkladně viděl; několikrát ukázku zopakovat;

samotnou ukázku doprovázet dostatečně srozumitelným slovním výkladem a klíčová slova užívat souběžně s průběhem demonstrace (např.: „zezadu – dopředu“).
Příklad individuální tréninkové jednotky začátečníka

deset minut rozcvičení (z toho pět minut aerobní aktivita – běh, švihadlo apod., pět minut protažení + švihová gymnastika);

trénink s nácvikem podání: 1) házení, 2) stínované podání (bez míče), 3) nadhoz (dbát, aby se nadhozený míček vracel zpět do nadhazující ruky), 4) trénovaný podává do pole pro podání z postavení blízko u sítě, po zažití a zlepšování se postupuje postupně dozadu, směrem k základní čáře;

nácvik pro zdokonalování volejů a smečů: 1) vedení míčku po zemi raketou (před tělem a pokud možno po linii čáry), 2) stínování volejů na trenažéru, 3) zdokonalování vlastních volejů s trenérem (forhen- dový a bekhendový volej zvlášť), 4) smeč (trenér může pro lepší přesnost a ekonomičtější využití hodiny nadhazovat rukou zblízka);

nácvik pro zdokonalování základních úderů: 1) stínování forhendu a bekhendu na trenažéru, 2) zdokonalování forhendu a bekhendu s trenérem, 3) modelovaný „zápas“ na malém hřišti s molitanovým míčkem (buď na 3 gemy, či na „prodloužený“ tie-break – např. do získání patnácti bodů);

na závěr opět stínování základních úderů na trenažéru.

Každá tréninková jednotka by měla začínat podáním, jelikož tenisový ser- vis je koordinačně nejnáročnější úder. Během tréninkové fáze, kdy trenér sbírá míčky, je velice dobré nechat dítě odpočinout a před další fází pro- vádět opakované stínování základních úderů popřípadě volejů na trenažéru. Svěřenci si tak průběžně a neustále osvojují správné pohyby, které jsou z vlastní hry s míčem většinou více či méně „rozhozené“. A nyní se budeme věnovat, pro většinu z vás aktuálnější formě dětského tréninku – skupinovému tréninku.

24. 2. 2025
Kemp-18-39.jpeg

Cílem skupinového tréninku je vytížení všech zúčastněných hráčů. Pro trenéry je příprava tohoto typu trénování náročnější, jelikož musí souběžně zaměstnat víc dětí na dvorci. Hodinu si musí promyslet nejen z hlediska časového, ale musí brát zřetel také na výkonnostní složení skupiny dětí. Velice špatným příkladem, jak nemá skupinový trénink ani omylem vypadat, je zástup dětí v řadě, z nichž každý odehraje jeden míček a vrací se zpět (do nečinnosti!!!) na konec dlouhé fronty.

Skupinová forma tréninku se v praxi používá při nácviku a ve všech fázích zdokonalování technické a speciální přípravy. V naší a zejména v zahraniční specializované literatuře se zpravidla vyskytuje pod názvem dril, který se vžil místo dlouhého českého označení „skupinové herní cvičení s košem míčů“. Tento způsob trénování má řadu výhod i nevýhod:
Výhody: hráči za jednotku času odehrají velké množství úderů; trenér má možnost rozehrát velmi přesně s požadavkem na umístění, délku i rychlost míče; trenér nemusí sledovat míč, může se plně soustředit na hru svěřenců a opravu jejich chyb.

Nevýhody: při příliš častém užívání se trénink stává monotónním; herní činnosti a situace tohoto tréninku se výrazně liší od podmínek samotného tenisového utkání; mohli bychom vyjmenovat ještě další detailní nevýhody, které se však již netýkají tenisových začátků a tudíž nejsou tak podstatné.
Příklady skupinového tréninku

Modelový program hodiny tenisové přípravky

rozcvička s dřevěnou pálkou či zkrácenou raketou (běhy tam a zpět, skoky po pravé i levé noze, boční přísuny, jednoduché „křížení“ nohou, oboustranné „křížení“ nohou, závodivé skoky a tzv. žabáky);

desítky s tenisákem (házení do deseti pokusů s tenisovým míčkem – do výšky, s mezidopadem, střídavě levá a pravá ruka, nadhazování rukou pod levou a pravou nohou, vyhazování s otočkou o 360°, hod tenisákem do dálky);

desítky se švihadlem (deset pokusů od každé disciplíny – skoky sounož dopředu, skoky sounož dozadu, skoky po pravé noze, skoky po levé noze, tzv. vajíčko, dvojšvih během jednoho skoku);

cvičení s pálkou (forhendová „nebíčka“ – jemné údery k oblakům, forhendové údery do země jako driblink, bekhendová „nebíčka“, bekhendový driblink o zem, kombinace úderů a nesení míčku v běhu, hraní volejů u stěny z blízké vzdálenosti cca 15 centimetrů).

Po zvládnutí vyjmenovaných dovedností jsou žáci podle schopností rozřa- zováni do pokročilejších skupin, kde trenér učí děti hrubým základům tech- niky v jednoduchých podmínkách. Průběžně upevňuje správné pohybové zásady a zároveň dbá na vytíženost dětí ve skupině, jejich soustředění i chování.

Modelový trénink tenisové školičky

rozcvička (obdobně jako v předešlém případě tenisové přípravky);

cvičení s raketou (cvičení zaměřit na držení, rozeznávat forhendovou a bekhendovou stranu rakety);

stínování forhendového a bekhendového voleje;
stínování forhendu a bekhendu na místě (dbát na správné držení a nápřah);

stínování na trenažéru;
hra o stěnu s „líným“ míčkem;
opakování desítek (se švihadlem a posléze i tenisákem).

Speciální typy skupinového tréninku

Nyní se budeme krátce věnovat ještě dalším několika typům skupino- vého tréninku, který se může týkat začátečníků i mírně pokročilých dětí.

Skupinový trěnink s košem míčů

Jedná se o trénink pro malou skupinu – čtyři děti ve skupině

rozcvičení

2 svěřenci stínují na trenažéru bekhendy a forhendy, zbývající 2 vole- je, cca po 5 minutách si vymění role;

2 hráči nadhazují míčky pro podání, 2 provádějí stínové podání, po 5 minutách si vymění role;

2 hráči servírují a 2 riternují servis (opět následuje výměna pozic);

2 hráči hrají zvlášť forhend a bekhend s trenérem, střídají se po osmi míčcích, další trénuje halfvoleje o stěnu a zbývající člen skupiny sbírá míčky;

2 hráči hrají voleje střídavě z forhendu a bekhendu s trenérem, třetí hraje voleje o stěnu a čtvrtý sbírá míče;

opakování forhendu a bekhendu ve dvou s trenérem na kurtu s tím, že hráči hrají forhend a bekhend střídavě, zbývající členové skupiny házejí míč o stěnu levou rukou a sbírají míčky;

2 hráči smečují z nahrávek trenéra, třetí člen skupiny stínuje na trena- žéru forhend i bekhend v pohybu, poslední člen skupiny sbírá míčky;

lehké vyklusání kolem dvorců;
zhodnocení tréninkové hodiny a zadání úkolů k přípravě pro příští trénink.

Skupinový trénink s nahrávacím strojem

Výhodou tohoto typu tréninku je nahrazení trenérovy role robotem. Trenér se může volně pohybovat po dvorci, vidí hráče z různých úhlů a z větší blízkosti, může důsledněji opravovat chyby a intenzivněji řídit rytmus tréninku. Tento trénink je opět modelován pro 4 hráče a trenéra:

rozcvičení

nácvik a zdokonalení podání – 2 hráči podávají a 2 střídavě z bek- hendu a forhendu riternují;
stínování forhendu a bekhendu na místě (dbát na správné držení a nápřah);

stínování na trenažéru;
hra o stěnu s „líným“ míčkem;
opakování desítek (se švihadlem a posléze i tenisákem).

Speciální typy skupinového tréninku

Nyní se budeme krátce věnovat ještě dalším několika typům skupinového tréninku, který se může týkat začátečníků i mírně pokročilých dětí.

Skupinový trěnink s košem míčů

Jedná se o trénink pro malou skupinu – čtyři děti ve skupině

rozcvičení

2 svěřenci stínují na trenažéru bekhendy a forhendy, zbývající 2 vole- je, cca po 5 minutách si vymění role;

2 hráči nadhazují míčky pro podání, 2 provádějí stínové podání, po 5 minutách si vymění role;

2 hráči servírují a 2 riternují servis (opět následuje výměna pozic);

2 hráči hrají zvlášť forhend a bekhend s trenérem, střídají se po osmi míčcích, další trénuje halfvoleje o stěnu a zbývající člen skupiny sbírá míčky;

2 hráči hrají voleje střídavě z forhendu a bekhendu s trenérem, třetí hraje voleje o stěnu a čtvrtý sbírá míče;

opakování forhendu a bekhendu ve dvou s trenérem na kurtu s tím, že hráči hrají forhend a bekhend střídavě, zbývající členové skupiny házejí míč o stěnu levou rukou a sbírají míčky;

2 hráči smečují z nahrávek trenéra, třetí člen skupiny stínuje na trena- žéru forhend i bekhend v pohybu, poslední člen skupiny sbírá míčky;

lehké vyklusání kolem dvorců;
zhodnocení tréninkové hodiny a zadání úkolů k přípravě pro příští trénink.

Skupinový trénink s nahrávacím strojem

Výhodou tohoto typu tréninku je nahrazení trenérovy role robotem. Trenér se může volně pohybovat po dvorci, vidí hráče z různých úhlů a z větší blízkosti, může důsledněji opravovat chyby a intenzivněji řídit rytmus tréninku. Tento trénink je opět modelován pro 4 hráče a trenéra:

rozcvičení

nácvik a zdokonalení podání – 2 hráči podávají a 2 střídavě z bekhendu a forhendu riternují;

24. 2. 2025
shutterstock_447309655.jpg

V této sekci si přiblížíme typy tréninkových jednotek, osvětlíme si tréninkové hodiny a jejich náplň, rozlišíme různé typy individuálních tréninků a tréninků ve skupině. V průběhu také vysvětlíme úkoly, osobnostní a sportovní předpoklady trenéra a budeme se věnovat i jeho celkové úloze. Samozřejmě, nepočítáme s tím, že většina z vás povede odborné tenisové tréninky. Bez alespoň povšechné znalosti typů trénování a jeho teorie však jenom těžko pochopíte nároky kladené v oddíle na vaše dítě. Při výběru oddílu byste si měli soukromě vyhodnotit práci tamních trenérů. Bez alespoň základních znalostí byste to nedokázali. Víte vůbec, že je v tenise i forma kruhového tréninku? A že neznáte trénink australský? Nevadí, za chvíli čtení budete v tomto směru moudřejší.